Národní přírodní rezervace Rejvíz

Vyhlášeno: v roce 1955

Výměra: 325,17 ha a 65,34 ha ochranného pásma

Nadmořská výška: 734 - 794 m

Rejvízská rezervace zahrnuje největší komplex vrchovištního rašeliniště, podmáčených smrčin a rašelinných luk na Moravě.
Jádro rezervace je díky vysoké hladině spodní vody zcela bezlesé a tvoří rozsáhlé aktivní rašeliniště. Rašeliniště má dvě části - Malé a Velké mechové jezírko. Malé mechové jezírko je v současnosti značně zazemněné, obklopené neprostupným porostem borovice blatky, která zde dosahuje nejvýchodnější hranice svého areálu. Kromě borovice blatky roste v rašelinných borech bříza karpatská a vtroušeně smrk ztepilý. Z bylin jsou nejvýznamnější blatnice bahenní, rosnatka okrouhlolistá, dominantu porostů na otevřených rašeliništích tvoří suchopýr pochvatý. Z keříčků jsou hojně zastoupeny rojovník bahenní, kyhanka sivolistá, klikva bahenní a vlochyně bahenní.
Dalším typem ekosystému je rašelinná smrčina a blatkové bory. Tento typ lesa je zde téměř bez podrostu cévnatých rostlin, převažují rašeliníky a mechy. Rašelinné smrčiny obklopují podmáčené smrčiny a smrkové kultury na stanovišti podmáčených jedlin a jedlových bučin. Četná jsou zde prameniště s blatouchem bahenním, škardou bahenní, kýchavicí bílou Lobelovou apod.
Velice charakteristické pro Rejvíz jsou biotopy vodou ovlivněných luk s celou řadou vzácných druhů jako prstnatec májový, prstnatec Fuchsův a jejich kříženec prstnatec Braunův, bazanovec kytkokvětý, kamzičník rakouský, korálice trojklanná, ostřice příbuzná nebo mečík střecholistý.
Na maloplošných fragmentech horských smilkových trávníků se v poslední době rozrůstá populace všivce ladního, přežívá kociánek dvoudomý. Dekorativní lilie cibulkonosná roste při okraji rezervace.
Z živočichů se na Rejvízu pravidelně objevuje netopýr severní a velké množství hnízdících ptáků např. datel černý, sýc rousný, bramborníček hnědý, chřástal polní, zalétá sem čáp černý, pozoruhodný je výskyt netopýra severního. Dobře jsou prozkoumané vážky - potvrzen byl výskyt arktického druhu šídla rašelinného a lesklice arktické, dále zde žijí například motýl žluťásek borůvkový. Z obojživelníků stojí za zmínku výskyt čolka karpatského a čolka horského. 

Rezervací vede naučná stezka, bylo zde vybudováno malé informační středisko.

zdroj: http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz  a  http://www.nature.cz